lyžování, snowboarding a samozřejmně bobování a sáňkování
Lyže > Carving:
Carvingový oblouk
Je obloukem řezaným, s minimem smyku, ideálně bez smyku. Při
carvingovém oblouku jsou nohy od sebe alespoň na šíři ramen. Fáze
zahájení oblouku je typická nakročením a zatížením vnitřní lyže s
postupným vkloněním do oblouku a ve směru oblouku, aby zůstala v záběru
špička lyže. Fáze vedení oblouku je již jízdou po hranách obou lyží, s
tělem vkloněným do oblouku, pohledem ve směru oblouku a zachováním
širšího postoje. Fáze výjezdu z oblouku je bez smyku, těžiště se krátce
vrací nad lyže a plynule navazuje fáze zahájení dalšího oblouku.
Nejlépe je začít na krákých, hodně krojených lyžích. Ideální jsou snowblade s délkou 99 cm. Pánev se vkloní do oblouku, až se podaří postavit lyže na hrany. Carvingové lyže potom samy zatáčejí oblouk podle poloměru svého vykrojení. Těžiště
by mělo být co nejvíce vpředu, aby špička lyže mohla zahájit oblouk a
mělo by se jet po hranách obou lyží. Jeden oblouk navazuje na druhý.
Hole jsou připraveny, není však nutné jimi píchnout před obloukem. Při
novém oblouku ani jedna lyže neztrácí kontakt se sněhem.
Čím více jsou lyže na hraně, tím prudší je zatáčka. Carvingový oblouk
je nebrzdivý, naopak každým obloukem může lyžař ještě zrychlovat.
Z charakteristiky carvingového oblouku vyplývá zvýšená nutnost dbát na bezpečnost svou i okolních lyžařů. Hrozí ve zvýšené míře překřížení dráhy pohybu a střet s jiným lyžařem. Odpovídající helma by měla být samozřejmostí. Čím hlubší, uzavřenější oblouk a delší příčnou dráhu lyžař vykonává, tím více musí sledovat očima i polohou těla směr oblouku. Přetáčení trupu po směru svahu proti směru oblouku je v tomto případě nebezpečnou chybou.
Carvingové lyže
Mezi hlavní parametry patří poloměr vykrojení hran lyží – radius
(R), udávaný v metrech. Velikost rádiusu určuje charakterové vlastnosti
lyže. Platí, že čím menší R, tím více se projeví carvingový efekt.
Dalším parametrem je délka, která se zhruba volí typově podle lyží a
vyspělosti lyžaře. Platí, že v rámci uvedeného rozpětí vhodných délek
jsou kratší délky vhodné pro pohodovější jízdu, lehčího lyžaře/ku,
kratší oblouky, snadnější ovládání především při zahájení oblouku. Naopak delší lyže je vhodná pro agresivnější a rychlejší pojetí jízdy,
těžšího lyžaře/ku, preferenci delšího oblouku, delší lyže je při jízdě
také klidnější.
Druhy lyží
U rozdělení je uvedeno nejčastější používání a rozsah poloměru R.
- Racecarver – volné sportovní lyžování v delších obloucích, R=15-22m, délka -10cm až +0cm.
- Slalomcarver - sportovní lyžování především v krátkých obloucích, funcarving, při větší délce lyže náběh do univerzálna, R=10-13m, délka -25cm až -10cm
- Skicross – sportovní jízda ve středních až delších obloucích, mírně rozšířená lyže (šířka pod vázání cca 68-70mm), vhodné i na rozbitější sjezdovku - R=14-17m, délka -15cm až 0cm
- Allrouncarver – široké spektrum použití, jízda rekreační až středně sportovní, především střední oblouk, R=13-17 m., délka -15cm až -5cm
- Allmountain – sportovní jízda, vhodný i pro občasné výlety mimo sjezdovku, šířka lyže pod vázáním cca 72-78mm, R=11-18 m., délka -15cm až 0cm
- Shortcarver – pro rychlou výuku začátečníků, funcarving, délka do140 cm, R=7-9 m.
- Freeride/Freestyle - speciální lyže určené především pro jízdu v prašanu mimo sjezdovky (freeride) nebo trikovou jízdu ve snowparcích (freestyle, slopestyle)
Kategorie carvingu
Funcarving
Jízda bez hůlek v zavřených obloucích s maximálním náklonem těla dovnitř oblouku. Dřívější označení je také Freecarving, nebo Extremcarving. Speciálním druhem je Handcarving (dotyk sněhu rukou) a Bodycarving (dotyk sněhu tělem). Vhodné lyže - s rádiusem do cca 13m, platí čím méně tím lépe (slalomky, shortcarver)
Racecarving
Sportovní lyžování napodobující jízdu závodníků v obřím slalomu. Lyžování v delších a otevřenějších obloucích. Hranění vychází především z pánve. Také Race slalom či Race GS. Vhodné lyže - rádius nad 18m (obřačky, racecarver)
Allroundcarving
Lyžování většiny lyžařů s vkloněním celého těla. Oblouky především střední, lze i delší ev. kratší. Vhodné lyže - rádius cca od 13m do 17m (lyže kategorie allround, allmountain, skicross)
Slalomcarving
Jízda v krátkých obloucích napodobující závodní slalom. Vhodné lyže - rádius 10m - 13m (slalomky)
Snowboarding
Snowboarding

Historie
První pokusy o „surfování“ na sněhu se v USA objevily již v roce 1920. Pro snowboarding je zlomový rok 1965, kdy Sherman Poppen spojil dvě lyže, ke špičce přimontoval provázek a vytvořil tím první model snowboardu, zvaný „snurfer“, protože jízda na něm se podobala spíše surfování na vodě. Inspirován Shermannovým úspěchem začal Jake Burton Carpenter vyrábět své vlastní snowboardy. Rozpoznal chyby a nevýhody snurferu, opravil je a přimontoval na desku první vázání, které několika pásky pevně drželo nohy. V roce 1977 založil ve Vermontu firmu Burton Snowboards.
Poté se na scéně objevil Dmitrij Milovich, který v roce 1969 přišel s prknem odlitým z polyesteru. Tato prkna měla nízkou životnost, ale i pšesto si Milovich nechal v roce 1972 tento výrobek patentovat a o tři roky později založil vlastní firmu. Ta nakonec vyráběla již vylepšené verze boardů - měly laminátovou konstrukci a skluznici z P-texu.
Tom Sims o pár let později začal pracovat na zdokonalování snowboardu; původně byla jeho prkna podobná těm Milovichovým, později začal vyrábět prkna s laminátovou konstrukcí s dřevěným jádrem (vyšší odolnost prkna, lepší jízdní vlastnosti) + ocelové hrany, díky nimž bylo možné používat snowboard i na tvrdém sněhu.
V roce 1983 přišel Jeff Grell s prvním skutečně pevným vázáním, které stabilně spojovalo nohy jezdce s prknem. S tímto vázáním bylo možné ovládat prkno i na tvrdém a nerovném sněhu a ve velkých rychlostech.
Snowboarding byl z počátku své existence brán nejprve jako módní výstřelek či exhibicionismus několika málo jedinců, nebyl uznávaný jako serózní sport a zimní střediska nedovolovala vstup snowboardistů na vleky. V 90. letech se snowboarding stává masovou záležitostí a vývoje nových technologií se chopily mimojiné i zavedené lyžařské koncerny, díky nimž se vybavení pro snowboarding rozrůstá s nebývalou dynamikou.
- 1981 - první snowboardové závody v Coloradu (vyhrál Tom Sims se svým laminátovým prknem s ocelovými hranami)
- 1987 - 1. neoficiální mistrovství světa v městech Livignu (Itálie) a St.Moritz (Švýcarsko)
- 1987 - založena NASA (North American Snowboard Association)
- 1987 - založena SEA (Snowboard European Association)
- 1989/1990 - založena ISA – International Snowboard Association (Mezinárodní snowboardová asociace)
- 1990 - vznik Pro Snowboarders Association (PSA) – asociace profesionálních snowboardových závodníků
- 1991 - založena ISF - International Snowboard Federation
- 1992/1993 - 1. oficiální mistrovství světa v rakouském Ischglu (240 závodníků z 20 zemí světa)
- 1998 - Snowboarding poprvé na olympijských hrách - disciplíny obří slalom a U-rampa
- 2002 - založena WSF - World Snowboard Federation
- 2002 - ISF zkrachovala (zpronevěra milionových částek určených na pořádání závodů)
- 2006 - Na olympiádě se objevuje další disciplína - snowboard cross
Snowboardové disciplíny
- alpské disciplíny (tvrdé vázání)
- paralelní slalom
- paralelní obří slalom
- obří slalom
- super-g
- free disciplíny (měkké vázání)
- half-pipe (U-Rampa)
- quarter-pipe
- slopestyle
- big air
- jibbing (jízda po zábradlí)
- freeride (jízda mimo sjezdovky)
- backcountry (freestyle mimo sjezdovky)
- snowboardercross
Snowboarding v ČR
- 1990 - založení Asociace českého snowboardingu (AČS)
- 2006 - Martin Černík a Michal Novotný startují na Olympijských hrách v Turíně
V současné době se u nás jezdí závody
- 4x4 Český pohár ve freestyle snowboardingu
- Rookie cup
|